Jakub: S Renatou jsem zažil silný příběh, který chci sdílet. Mé setkání se stádem koní. Z malého statku s půl tuctem koníků v partnerství. Paradise české pahorkatiny. Ale tento příběh je z míst, kde vnitřní svět střetává se světem vnějším. Kde přicházejí na povrch vzorce skrytých světů. A také svět, kde se pohybuji v novém a neznámém… například nové úkoly: přivést koně, nasadit mu ohlávku, propojit se zvířetem. Půl metráku svobodné síly připravené sloužit. Tak jo, jdu na to; moment teď, jasnost v záměru a v pravdě ke svým emocím. A odpověď od koně je okamžité zrcadlo: “Nene kamaráde podívej se na sebe, teď nejdu. Háhá todle není ZEN,” vidím jako jednu z možných odpovědí a momentů.
Renata: Koně jako učitelé… učitelé autentických emocí, imaginace a upřímné komunikace.
Zu:“Hoď mu tam ten obrázek“
Ren:“Jak jako obrázek?“
Zu:“No aby se rozcválal, představ si jak cválá“
Ren se pozastaví a přinese pozornost dovnitř, zklidní svoje gesta pobídek, dechu, koncentrace k záměru a…
Zu:“Přesně, už cválá! A s výdechem ho zastavíš.“
Jakub: Ano, a takový příběh chci sdílet s vámi formou události, kterou organizujeme s Renatou a Zuzkou z https://koneprirozene.webnode.cz/. Víkend (2.10 – 4.10.) naplněný intenzivní cestou s koňmi, pravdivostí k sobě, zenem, hudbou u ohně a sebereflexí.
